V této souvislosti se mne začali mnozí lidé ptát, jak jsem se složením této vlády spokojen. Jsou to zvláště členové, voliči a sympatizanti ODS, kteří mají často pocit, že karty, které byly naší straně rozdány, nejsou tak vysoké.

Co k tomu říci? Když se mají dohodnout tři partneři na společném řešení nějakého problému, není zákonitě možné splnit zbožná přání všech. Možný je jen kompromis, který umožní to nejdůležitější – začít daný problém konečně řešit. Pokud by chtěl někdo ve vládě obsadit všechna ministerstva, musel by ve volbách získat 51% hlasů.

My si potom musíme uvědomit, že jsme volby nevyhráli, ale že mnohem důležitější je skutečnost, že bylo možné sestavit středopravicovou vládu, která by měla znemožnit mocenské plány levice.

Ty, jak dobře víme, táhly nad Českou republiku opravdu černé mraky.

To že se tomu podařilo zabránit, je v neposlední řadě i zásluhou určité sebereflexe ODS, která byla zahájena před třemi měsíci odvoláním Mirka Topolánka. A to není, vzhledem k tomu, co hrozilo naší zemi ještě krátce před volbami, tak málo.

Proto se na novou vládu dívám v klidu a bez větších emocí. Držím palce celé vládě a jsem rád, že v jejím čele stojí člen ODS Petr Nečas, který bude koordinovat její činnost a ponese za ni hlavní politickou odpovědnost. To je pro mne významný signál pro naši politickou práci a další směřování ODS. Je třeba jej prostě v tom nenechat samotného…