Zdá se však, že v posledních několika letech, jakoby se duch vytváření dobrého příkladu a respektování etických principů vedení Českého olympijského výboru vyhýbalo obloukem. Podezřelé financování, nepřehledné vyúčtování využívání prostředků, zvýhodňování sebe sama na úkor ostatního sportovního prostředí, nerovnost a diskriminace jednotlivých členů ČOV, direktivní způsob řízení a lhaní jako základní komunikační prostředek směrem k veřejnosti.

Zatímco v tisících klubů po celé České republice řeší, jestli zaplatit buď trenéry dětí a mládeže nebo teplou vodu či vytápění nebo elektřinu v šatnách, ČOV posledních let se oděl do zlata, šarlatu a přepychu a jeho aparát se množí geometrickou řadou a jeho vedení exhibuje na nákladných nablýskaných akcích, což vše hradí ze státního rozpočtu na úkor všech ostatních sportovních subjektů.

Rok 2017 byl pro většinu sportovních organizací, tělovýchovných jednot a klubů rokem bídy, strádání a živoření, ČOV získal od MŠMT a ze záměrně nerozděleného zbytku loterijních asignací z roku 2016 nejen více dotací než všechny sportovní organizace dohromady, ale dokonce i více než sám obdržel v součtu dvou předchozích neolympijských letech 2013 a 2015.

Přesto dodnes vystupuje a jedná jako organizace, která byla dotační politikou MŠMT v roce 2017 poškozena a podle svého mluvčího Alföldi dosud stále sčítá finanční škody, které byly ČOV v letošním roce způsobeny.

Sportovní hnutí si stále častěji a stále hlasitěji klade otázky, jak je možné, že ČOV rok od roku získává stále více a více dotací, a to zpravidla na úkor celého sportovního prostředí, které svou nenasytností už několik let permanentně poškozuje.

V roce 2017 se tak stalo především na základě nesystémové, nestandartní a netransparentní dotaci 76 miliónů Kč, které mu mimo dotační programy na odchodnou jednostranným aktem, který byl v rozporu s platnou legislativou a tudíž protizákonně přidělila bývalá ministryně Valachová, v té době již v demisi.

Dotaci Valachová poskytla s odvoláním na vlastní výnos č. 93/2016, podle kterého v „případech hodných zvláštního zřetele“ může za určitých okolností poskytnout dotaci mimo řádně vyhlášené programy.

Věc má však jeden základní háček. Taková dotace se může přidělit výhradně na základě žádosti, která musí být ministerstvu doručena alespoň 30 dní před zahájením aktivity, na kterou je dotace požadována. MŠMT však dodnes nebylo schopno doložit, že takováto žádost byla ze strany ČOV podána.

Kromě toho žadatel, tedy ČOV, měl v žádosti uvést název programu vyhlášeného MŠMT, v němž žadatel o dotaci již žádal a nebylo mu vyhověno, spolu s důvody pro opětovné posouzení žádosti. MŠMT při hodnocení takové žádosti mělo brát zřetel pouze na důvody objektivní, tj. činnost žadatele nebo aktivita, na kterou je dotace požadována, je natolik jedinečná a specifická, že v příslušném roce ministerstvo nevyhlásilo žádný program, v němž by žadatel mohl uspět.

Navíc z takto přiznané dotace nelze hradit ani technické ani organizační zajištění dané aktivity, cestovní náklady, atd. a za náklady, které je možné z dotace financovat, jsou považované pouze náklady přiměřené.

Ředitel komunikace ČOV Alföldi minulých dnech veřejnosti prostřednictvím médií sdělil, že: "Zmiňované peníze z MŠMT jsme použili na účast sportovců na letních a zimních Evropských olympijských hrách mládeže, na Světových hrách, na platby spojené s účastí českého týmu na zimních olympijských hrách v únoru 2018 a na přípravu reprezentantů na ZOH v Pchjongčchangu.“

Je tedy zřejmé, že ani jeden z těchto výdajů nesplňuje žádnou z výše psaných podmínek, na základě, kterých by mohl dotaci ve výši 76 milionů Kč obdržet.

Kromě toho poslední verze rozpočtu ČOV na rok 2017 usvědčuje pana ředitele z nehorázné lži. Na účast sportovců na letních a zimních Evropských olympijských hrách mládeže plánoval ČOV výdaje ve výši 6 mil. Kč, na účast sportovců na Světových hrách 7 mil. Kč a na zálohové platby spojené s účastí českého týmu na zimních olympijských hrách v únoru 2018 7 mil. Kč, dohromady tedy jen 20 mil. Kč.

Dotaci na tyto výdaje mohl žádat v jiných programech (např. jen v programu III po novém rozdělení dostal o 8 mil. Kč více, než žádal, což je mimo jiné též v rozporu s platnou legislativou i nálezy NKÚ z minulých let), mohl na ně ale též použít nerozdělený zbytek z loterijních asignací, ve výši 25, 5 mil. Kč, určených pro sportovní svazy, které si na základě jednostranného rozhodnutí VV ČOV ponechal, což před veřejností i ve svém rozpočtu zatajil.

Mohl na ně ale, tak jako obvykle v minulých letech, použít sponzorské zdroje z prodeje možností používat olympijské symboly podnikatelským subjektům, z nichž ročně získává
60 – 80 mil Kč ročně.

Na přípravu reprezentantů na ZOH v Pchjongčchangu, přestože na ně v rozpočtu na rozdíl od minulých let plánoval 40 mil. Kč, zdroje z této dotace použít nemohl, protože takové použití je v rozporu se Zákonem č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a dotace v této výši pro ČOV je neoprávněná a navíc duplicitní nebo dokonce triplicitní s dotacemi v jiných programech.

Za přípravu reprezentantů nejen na ZOH zodpovídají sportovní svazy, jichž jsou (na rozdíl od ČOV) členy a sportovní svazy na tuto přípravu získávají dotace od MŠMT zejména v programu I – Sportovní reprezentace, programu na financování přípravy sportovců v Resortních sportovních centrech a částečně v programech II – Talentovaná mládež a V – Sportovní svazy. Prostřednictvím těchto programů jdou na přípravu reprezentace téměř 2 mld. Kč.

Úplně nesmyslné, zcela protiprávní a vzhledem k tomu, že za podobnou záležitost byli v letošním roce pravomocně odsouzeni bývalý náměstek pro sport a ředitel odboru sportu, pravděpodobně i v rovině trestně právní je dotace na tzv. zdravotní zabezpečení reprezentace, na kterou ČOV ve svém rozpočtu plánoval použít 12 mil. Kč.

Kromě toho, že zdravotní zabezpečení reprezentantů opět zajišťují svazy, jichž jsou reprezentanti členy, případně Resortní sportovní centra a ČOV financování této činnosti nenáleží a je v rozporu s citovaným zákonem o rozpočtových pravidlech, ČOV tyto prostředky, údajně na základě specifické smlouvy ČOV a MŠMT, vyvádí už několik let zcela mimo svůj rozpočet na činnost čtyř záhadně vybraných spolků, které mají údajně zabezpečovat zdravotní zabezpečení reprezentace, přestože ani jeden z těchto spolků nemá vlastní lékařskou praxi, dva z těchto spolků byly účelově založeny krátce před podpisem smlouvy (jeden z nich dokonce uvádí v předmětu činnosti zabezpečení zdravotní péče vrcholových sportovců a reprezentantů s ohledem na uzavřenou dohodu MŠMT a ČOV, provozovaném v další jiné právnické osobě, privátní akciové společnosti) a jeden z financovaných spolků není dokonce ani zapsán v rejstříku spolků.

Přestože bývalá ministryně byla na tyto skutečnosti upozorněna, v rozhovoru pro Sportovní listy v roce 2016 uvedla: „ MŠMT plně chápe důvody, které ČOV vedou k přesnému definování partnerů, se kterými dlouhodobě spolupracují a mají u nich garanci kvality poskytované zdravotní péče. Současně však připravujeme v rámci revize neinvestičních programů státní podpory sportu takovou definici v rámci příslušné výzvy, která by jednoznačně vyloučila veškeré případné pochybnosti o tom, zda je uvedená podpora ve shodě s pravidly poskytování státních prostředků a obecnými právními předpisy České republiky.“

Nic takového Valachová neučinila, naopak rozhodla o dotaci na tuto již v minulosti zpochybněnou činnost ČOV dotaci hodnou zvláštního zřetele mimo jakékoli programy.

S posledními čtyřmi milióny, které ČOV v rámci osobní dotace Kateřiny Valachové obdržel, ČOV ve svém rozpočtu vůbec nepočítal, takže od bývalé ministryně v demisi dostal ještě víc, než potřeboval.

Je tedy nad slunce jasné, že celou dotaci ve výši 76 mil. Kč obdržel ČOV neoprávněně, protiprávně a na účely, jejichž použití je v rozporu s rozpočtovými pravidly, nálezy NKÚ a pravděpodobně i s dalšími zákony, včetně trestního zákoníku. Ostatně i proto hodlá dle svého usnesení podat Český tenisový svaz na konání bývalé ministryně Valachové trestní oznámení. .

Je obrovským paradoxem, že 20 sportovních svazů obdrželo v letošním roce méně prostředků než v roce 2016, přestože kapitola MŠMT byla výrazně ve státním rozpočtu navýšena. Na dorovnání jejich oprávněné dotace chybí MŠMT cca 80 mil. Kč, tedy zhruba tolik, kolik bylo neoprávněně, mimo programy a v rozporu s pravidly vyplaceno péčí Valachové ČOV a je tedy zřejmé, že tímto jejím činem bylo oněch 20 sportovních svazů prokazatelně poškozeno.

Ještě větším paradoxem je, že 90% sportovních spolků v ČR nedostalo od MŠMT již přislíbené dotace s odkazem na rozpočtová pravidla, která údajně neumožňují poskytnout dotace spolkům sdruženým v sportovní organizaci s celostátní působností. ČOV dostal od Valachové mimořádnou dotaci mimo programy hodnou zvláštního zřetele na financování sportovců, kteří nejsou jeho členy, na financování spolků, které nejen nejsou jeho členy, ale ani nepůsobí v oblasti sportu, na činnost, kterou nevykonávají a dokonce z hlediska spolkového rejstříku ani neexistují.

Pokud MŠMT hodlá přidělovat dotace s péčí řádného hospodáře, měl by ČOV vyzvat k okamžitému navrácení neprávem, neoprávněně a nezákonně přidělené dotace a pokud orgánům činným v trestním řízení opravdu záleží na tom, aby postihovaly nepravosti ve financování českého sportu, měly by konat rovněž, tentokrát správným směrem. A vůči těm, kteří zákony ČR opravdu porušují.