Ve všech podobách se s touto zdraví prospěšnou kořenovou zeleninou setkali návštěvníci sobotního třináctého ročníku Slavností mrkve ve Zlivi na Českobudějovicku. Na akci, jejímž hlavní partnerem byla v rámci programu Oranžového roku v okolí Jaderné elektrárny Temelín Skupina ČEZ, dorazilo i přes mimořádně horký den s teplotami nad třicítkou zhruba pět set návštěvníků.

„Slavnosti mrkve jsou od začátku velmi úspěšnou a oblíbenou městkou akcí s vysokou návštěvností, která si rychle získala své renomé nejen v okolí, ale i za hranicemi regionu. U vzniku novodobé zlivské tradice stál skvělý nápad a podpora Jaderné elektrárny Temelín Skupiny ČEZ, která je naším dlouhodobým partnerem. Významnou pomoc už ale nyní získáváme také prostřednictvím Svazku obcí Blata se sídlem v Pištíně, který na podporu kultury ve svých členských obcích a městech nezapomíná,“ uvedl starosta Zlivi Radek Rothschedl.

Slavnosti mrkve jsou inspirovány historickou legendou o zelenině omylem vypěstované u kostela místo ozdobných květin. Zlivi se proto mezi Jihočechy přezdívá Mrkvanov, jeho obyvatelům pak Mrkvani, což mnozí neradi slyší. A své nosné téma slavnosti rozhodně nezapřely. K mání byly mrkvové koláče, mrkvové šťávy, mrkvová zmrzlina a řada dalších pochutin z mrkve.

Slavnostní odpoledně ve Zlivi oficiálně zahájil ve 13 hodin starosta Radek Rothschedl. Následný doprovodný kulturní program s menším ohňostrojem, trvající až do pozdních nočních hodin, odstartovala na prostranství pod kostelem dechová hudba Jihočeská Podhoranka.

Nejmenší návštěvníci se bavili různými hrami. Mohli se nechat bez jehly „vytetovat „ na tělo různé obrázky, vyřádit se ve skákacím hradu nebo shlédnout vystoupení Divadla Studna. O zábavu se vedle Podhoranky postarali šermíři za skupiny Servus Bellum, členové a členky folklórního souboru Bystřina, taneční skupiny Move 21, kapely Správná pětka a DJ Klein. Svou práci zde předvedli také zlivští hasiči.

Proč se vlastně Zlivi kdysi začalo říkat Mrkvanov? To s jistotou nikdo neví. Dodnes je to záhada. „Existuje řada variant tohoto příběhu, nicméně základ mají všechny společný. A to, že u zlivského kostela kdysi vyrostla mrkev,“ konstatoval starosta. Jak se ale do země dostala, v tom už se legendy liší. Nejčastější teorií je, že sedláci z Hluboké nad Vltavou dodali zlivským sedlákům místo semínek květin, které měly zkrášlit okolí zdejšího kostela, semínka mrkve. Kolem kostela pak vyrostla zelenina a obyvatelé Zlivi se stali předmětem posměchu.

Ať tak, či tak, jisté je, že mrkev prospívá lidskému zdraví. V léčitelství se používá při šerosleposti, močových kamenech a revmatických zánětech kloubů. Šťáva z kořene pomáhá také při ischemické chorobě srdeční. Mrkev obsahuje důležitou vlákninu a podporuje vylučování.

Zliv se nachází zhruba deset  kilometrů severozápadně od Českých Budějovic a čtyři kilometry západně od Hluboké nad Vltavou. Vlastní městská zástavba je situována mezi rybníky Bezdrev, Zlivský a Mydlovarský. Městem prochází důležitá železniční trať spojující České Budějovice s Plzní. Do katastrálního území města s přibližně 3 500 obyvateli zasahuje části oblasti přírodní památky a evropsky významné lokality Hlubocké hráze.
 
Jihoceskenovinky.cz informoval Petr Pokorný za město Zliv.